Informace o obci

Vážení návštěvníci,

pro vytvoření tohoto videa byla využita moderní technologie, konkrétně nástroje umělé inteligence (AI). Pomocí těchto nástrojů byly vygenerovány jak obrázky, tak i zvuková stopa (text to speech), které slouží k ilustraci historických událostí naší obce.

Rád bych vás zároveň požádal o spolupráci. Pokud v textu nebo v historických údajích objevíte jakékoliv nepřesnosti, chyby nebo pokud vlastníte dokumenty či informace, které by mohly obohatit naše znalosti o historii naší obce, neváhejte mě prosím kontaktovat. Vaše poznatky a materiály mohou výrazně přispět k dalšímu zpřesnění a doplnění našeho společného historického dědictví.

Napište nám

Děkuji za vaši pozornost a ochotu podělit se o své znalosti.

Historie obce Doubravička 

Pravěk a raný středověk 

  • Nepřehledná rovina, mírně zvlněná: Táhnoucí se až k úpatí Vrátenské hory (508 m n. m.), v jejímž sousedství se vypíná památný hrad Bezděz (605 m n. m.), opředený mnoha pověstmi. Rovina, kterou po obou stranách obepíná hluboké údolí, byla v dávnověku porostlá rozsáhlými hvozdy a křovisky, protkaná mnoha tůněmi a jezírky. Na jejím konci, skryto v lesích, stávalo nevelké slovanské hradiště kmene Charvátů. 
  • 9. století: Z tohoto hradiště, které bylo obehnáno valy s dvěma padacími mosty a dvěma pozorovacími věžemi, vedla v případě nebezpečí úniková cesta podzemní chodbou přes údolí na protější břeh, kde stávala strážní chalupa. 
  • 9. a 10. století: Ve starých letopisech je zmínka o zvědech knížete Boleslava, kteří pronikli až ke Chlumu – Brodcům, směr Horky, Kamenice – Sedlec, Hluboká – Všelisy – Horky a zpět ke Chlumu. Poté vzal kníže Boleslav kmen Charvátů pod ochranu a v Mladé Boleslavi nechal Boleslav ml. postavit místo původního dřevěného, první kamenný hrad. V 9. století kmen Čechů začíná sjednocovat kmeny v Čechách. V 10. století končí vláda Charvátů a dostávají se pod vládu Čechů. 

Středověk 

  • Přemysl Otakar II. (13. století): Zdejší kraj byl spravován z krajského hradu Boleslavského a od 13. století z nového hradu Bezdězu. Teprve Přemysl Otakar II. přinesl do kraje nový ruch a řád. K ochraně hradu Bezdězu zřídil družinu Manů ze starších vesnic. Královské zboží sahalo na sever k Ploučnici, východní Brdy (Čertova zeď), na jih k Jizeře a Mělnicko a též panství Dubské a Lipské (Česká Lípa). Sem patřily mimo jiné i obce Doubravička, Žebice, Ostré, Spikaly, Sudoměř, Kluky, Skramouš, Lobeč, Nosálov, Víska a Bezdědice. Tudíž i manové z Doubravičky museli posilnit posádku na Bezdězu. 
  • Rok 1280–1283: V knize „Tajemný rytíř“ je zmínka o Janu Jandovi z Doubravičky, který se svojí družinou bojoval proti Braniborcům, kteří v roce 1280–1283 měli vojenskou posádku na Bezdězu a věznili tam českého kralevice Václava a jeho matku Kunhutu. Jeho otec, Přemysl Otakar II., padl v bitvě na Moravském poli. 
  • Rok 1324: První písemná zmínka o Doubravičce. Obec však vznikla určitě dříve, pravděpodobně byla založena v přímé souvislosti se zemanskou tvrzí „Na Zámku“. 
  • Husitské války (1425–1430): Hradiště, či snad tvrz, bylo zničeno a vypáleno v době husitských válek v rozmezí let 1425–1430, ale ves s několika chalupami, patřící k hradišti, byla ušetřena. V tutéž dobu byla též zničena tvrz u Sovínek. Za husitských válek byly v Doubravičce převážně evangelické rodiny, později augsburského vyznání, což bylo asi příčinou toho, že ves byla ušetřena a tvrz husity vypálena. 
  • Pozdní středověk (Po husitských válkách): Poslední vládce na hradišti u Doubravičky, kde se dodnes říká „Na Zámku“, byl Doubrava. Jeho tři dcery, když se vdaly – jedna na panství Bezno, druhá na panství Niměřice a třetí na panství Neuberk (Čejetice u Ml. Boleslavi) – každá dostala část vsi. Tím patřila ves pod tři panství a sedláci ze vsi museli jezdit potahama, dobytkem či koňmi na ona panství na robotu. 

Raný novověk 

  • Královská cesta (Středověk – raný novověk): Pověst též vypráví, že přes ves vedla královská cesta z Pražského hradu přes Starou Boleslav na hrad Bezděz, vyznačenou kdysi kapličkami, z nichž se část z Prahy do Staré Boleslavi zachovala. Cesta pokračovala směr Mečeříž – Klučky, kde byla zemanská krčma, kde se odpočívalo či měnilo koňské spřežení, přes Doubravici směr Březovice a Bezděz. Když královské spřežení přijíždělo k Doubravici od Bezdězu, říkával kočí králi, že přijíždějí k prášivé Doubravici, to proto, že na místě to hodně prášilo. Dodnes se tam říká „Na Drahách“. Kdysi se tam honil na pastvu dobytek a prasata. Dříve se pole nehnojila, ale ouhořilo se. Dobytek se tu pásl až do roku 1890. 
  • Hospodářství a zemědělství: Mezi obcemi Doubravička a Sovínky bývaly v údolí chmelnice, kterými protékal Košátecký potok, který tu kdysi pramenil. Za Beznem se do něj vléval potok Hluboká, pramenící mezi Všelisy a Mělnickým Vtelnem. Tyto prameny již částečně zanikly. Od Sovínek k obci Všelisy na svahu po Klučky bývaly též vinice a vinné sklepy, které jsou dnes již zasypány. 
  • Rok 1643 (Třicetiletá válka): V době třicetileté války, kdy do ní zasáhli i Švédové, objevují se v Pojizeří roku 1643 švédská vojska, která táhla od Frýdlantu na Liberec – Mnichovo Hradiště – Bělou pod Bezdězem. V zápise je dále záznam směr Tornaw, snad Trnová, dále směr Dobberwitschy, což je asi Doubravice. Ovšem zda Doubravice u Vrátna či Doubravička, se nepodařilo zjistit. V zápisech je ale zmínka o vsi Skalsko, kde se praví, že Švédové z Hrádku stříleli na ves Skalsko. Hrádek u Skalska byl zničen roku 973 při bitvě mezi křesťany a pohany. 
  • Rok 1680: Vypukl ve vsi mor, který tehdy zachvátil celý Boleslavský kraj. Následky války a moru byly strašné. Jen v Čechách ze tří milionů obyvatel zbylo jen 800 tisíc a na Moravě z 2 milionů jen asi 500 tisíc obyvatel. Tam, kde zemřelo mnoho lidí, se stavěly morové sloupy. Jeden z nich stojí v Mladé Boleslavi na Starém městě se sochou Panny Marie. 

18. a 19. století 

  • Rok 1771: Doubravička měla 22 popisných čísel. V obci žily také tři židovské rodiny, jež jsou pochovány na židovském hřbitově v Dolním Cetně. 
  • Rok 1845–1847: V letech 1845–1847 byla po celém kraji velká bída a hlad. Nebyly tehdy ani brambory, protože vypukla bramborová nákaza, nať úplně zčernala a brambory se musely dovážet až z Ameriky. Z obecních pokladen se musely podporovat chudé rodiny. 
  • Rok 1848: Když císař a král český Ferdinand vyhlásil 15. 3. 1848 Konstituci, svobodu tisku a zřízení národní obrany, vypukla15. 3. 1848 Konstituci, svobodu tisku a zřízení národní obrany. Revoluce však byla vojskem tvrdě potlačena, ale 7. 9. 1848 byla zrušena robota. Na počest vyhlášení Konstituce se v Mladé Boleslavi na Dubcích střílelo z hmoždířů. Sedláci z Doubravičky už nemuseli na robotu, stali se svobodnými. 
  • Rok 1850: Vypukla na Mladoboleslavsku cholera. 
  • Rok 1866 (Rakousko-pruská válka): Za rakousko-pruské války přišlo do Doubravičky velké množství rakouského vojska, které se utábořilo v č. 19 a zůstalo tu po několik týdnů. Sedláci ze vsi je museli podporovat a živit. To bylo v letních měsících roku 1866. 
  • 19. století (literatura): O Doubravičce byl napsán vesnický román „Moje rodná“ z období 19. století spisovatelkou Dolenkovou, která se tu narodila v čp. 9. Ze zajímavých knih, které pojednávají o kraji z Podbezdězí, je kniha „Tajemný rytíř“, kde je zmínka o Janu Jandovi z Doubravičky, který se svojí družinou bojoval proti Braniborcům, kteří v roce 1280–1283 měli vojenskou posádku na Bezdězi, a věznili tam českého kralevice Václava a jeho matku Kunhutu. Jeho otec, Přemysl Otakar II., padl v bitvě na Moravském poli. Z dalších knížek je to „Dalibor z Myšlína“, povídka z Bezdězských lesů z dob Karla IV., „Rychtář Ješek“, rovněž kniha z dob Karla IV., vztahující se k Březovicím. Z okolí Kokořínska je to knížka „Petrovští“ a „Minehava“ o příchodu prvních lidí na Vrátenskou horu, Sedláčkovy „Hrady a zámky“ a konečně román z období 14. století „U cikánů“ z Bezenska a Doubravice. 

20. století 

  • Rok 1900: Od roku 1900, na přání c. k. hejtmanství v Mnichově Hradišti, byla ves přejmenována na obec Doubravička. Hlavním důvodem přejmenování bylo, že druhá ves Doubravice leží nedaleko Vrátenské hory. 
  • První světová válka (1914–1918): Za 1. světové války v lesích u Doubravičky, v místech, kde se říká ve „Skrejšinách“ (byly to uměle vytvořené jeskyně, kde se doloval písek), byli ukryti váleční zajatci – Italové, kteří prchli ze zajateckého tábora v Milovicích. V noci chodili do vsi žebrat o jídlo. Občas něco pomohli v chalupě, kde se jim říkalo „Talijáni“. 
  • Druhá světová válka (1939–1945): Do historie obce se zapsalo také období 2. světové války. Obec Doubravička vzhledem ke své poloze „na konci světa“, jak říkají někteří lidé, stála jakoby mimo válečných útrap. Nebýt toho, že do naší obce byly nastěhovány německé rodiny na nejlepší hospodářské grunty té doby, statek u Hnátů čp. 6 a statek u Filipů čp. 19, válka se obce víceméně nedotkla. U Hnátů hospodařila rodina Bayrova a u Filipů rodina Buholcova. Tyto dvě rodiny měly vnést do naší obce německého ducha. Asi by se tento záměr říše podařil, nebýt konce války. Když již bylo rozhodnuto, že německá velmoc válku prohraje, snažily se obě rodiny o rychlý návrat do původní vlasti. Těžko říci, zda se jim tento záměr podařil, nebo také splatily svými životy válečný dluh naší vlasti. 
  • Konec druhé světové války (1945): Konec války byl ve znamení ustupujících německých vojsk. Také do naší obce omylem zajelo německé nákladní auto s ozbrojenými vojáky. Někteří občané obce, ač neozbrojeni, donutili vojáky vzdát se. Ti byli předáni na Skalsko. Ve 2. světové válce z naší obce nikdo nepadl, nebyl vězněn v koncentračním táboře a také pravděpodobně nikdo z mužů nebojoval na frontě. 

Po roce 1989 

  • Rok 1989 a dále: Větší rozmach obce nastal až po roce 1989. K roku 2007 zde žilo 108 obyvatel. 
  • Osamostatnění obce: Doubravička se osamostatnila v roce 1990, kdy se oddělila od větší obce Bezno a stala se samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem a správou. 

Současnost 

  • Počet obyvatel: V roce 2024 má Doubravička 161 obyvatel. 
  • Počet popisných čísel: Obec má 51 popisných čísel. 
  • Nadmořská výška a rozloha: S nadmořskou výškou 276 m n.m. je nejníže položenou obcí v okolí. Rozloha katastru obce činí 253 hektarů. 
  • Vybavenost: Obec spadá pod Středočeský kraj, do okresu Mladá Boleslav a náleží do turistického regionu Polabí. Pro volný čas je zde k dispozici sportovní a dětské hřiště a tenisový kurt. 
  • Členství: Doubravička je členem Svazku obcí Mladoboleslavský venkov.